Přeskočit na hlavní obsah

Zlatým bodem při rekonstrukci nebo při stavbě nové koupelny je montování vany. Podívejte se, co obnáší montáž vany svépomocí a na co je potřeba se připravit. Dnes se zaměříme na montáž akrylátové vany.  
 

Montáž vany je jedním ze závěrečných kroků. Prostor kolem musí být už stavebně připraven – to znamená, že by měly být již hotové obklady stěn, na podlaze by měla být položená dlažba nebo alespoň rovný beton.

V tomto článku se zaměříme na montáž rohových van z akrylátu, které jsou v domácnostech nejběžnější. Zákazníci, kteří dají přednost volně stojící vaně, si dopřejí nejen radost z vizuálně atraktivního řešení, ale navíc si ušetří spoustu času a energie při montáži. Taková vana ale není pro každého, je dostupná jen těm, kteří mají opravdu prostornou koupelnu. Devět koupelen z deseti poskytne zázemí spíše pro klasickou rohovou vanu. Jak namontovat vanu tohoto typu?


Před montáží vany

Většina kutilů se do montování vany chce pustit hned ve chvíli, kdy položí poslední obkladačku. Vidina relaxační koupele po celodenní náročné práci je sice lákavá, ale rozhodně byste neměli zanedbat úklid! Prostor pod vanou musí být zbaven zbytků stavebního a zdicího materiálu. Ukliďte zbytky lepidla, malty a samozřejmě i drobný prach. To vše totiž může poškodit vanu a znesnadnit montáž. Podlaha pod vanou musí být rovná a čistá.


Pročtěte si montážní návod

Pro montáž vany je nejdůležitější si v první řadě prostudovat dodaný montážní návod. Každý model vany se může lišit způsobem kotvení i požadavky na dosažení stability.


Instalace odpadu

Pokud jde o rekonstrukci koupelny, pak je pochopitelně prvním krokem demontáž staré vany. Ta musí být provedena citlivě – při vypnutém hlavním rozvodu vody a po důkladném odstranění vody z trubek. Nejdříve se odmontuje odpadový systém včetně přepadu, rozbije se obklad kolem vany a poté se vyjme stará vana.

Protože se v tomto článku zaměřujeme na instalaci vany, demontáži se podrobněji věnovat nebudeme. Přistoupíme nyní ke kroku instalace odpadu. Tu nejlépe uděláme tak, že vanu otočíme dnem vzhůru. Budou k tomu zapotřebí nejméně dva silní lidé. Akrylátová vana je oproti vanám z jiných materiálů relativně lehká, přitom stále hodně odolná. I tak je bezmála dva metry dlouhý a metr široký výrobek pro jednoho člověka velmi těžkým břemenem k manipulaci.

Pod vanu musíme umístit karton nebo polystyrén, aby se nepoškrábala. Pro instalaci odpadu použijeme trubky odolné vůči vysoké teplotě. Jsou k dostání v různých velikostech a šířkách. Zařezávací pilou se mohou zkrátit na požadovanou délku, řeznou hranu obrousíme půlkulatým pilníkem.

Potrubí formujeme pomocí kolínek a odboček. Snažíme se přitom dosáhnout ideálního spádu zhruba 3 cm na 1 metr. Je-li spád větší, mohou se tvořit usazeniny.


Nožičky

Nožičky drží vanu v rovině a správné výšce. Bývají výškově nastavitelné. Pomocí vodováhy je tak lze snadno vyrovnat a seřídit, aby vše bylo perfektní. Jak vysoko by vana měla stát? Mezi sifonem a podlahou by měla být mezera asi 5 centimetrů.

Nožičky bývají součástí balení, ale někteří výrobci je dodávají zvlášť. V obou případech nejsou nožičky přímo nasazeny na vanu. U akrylátové vany, kterou jsme si v předchozím kroku položili dnem vzhůru, ale najdeme výztuhy pod nášlapnými a sedacími plochami. Ty jsou vhodné právě pro přichycení nožiček. Připevňujeme je pomocí vrutů.

Kromě toho, že vana musí stát rovně, je dobré bezpečně zakrýt její boční hrany a konstrukci, na které stojí. K tomuto účelu poslouží akrylátové krycí panely nebo obezdívka následně obložená dlažbou.

 

Obkládání...

Vana už je ve vodorovné poloze, stojí na nožičkách. Umístili jsme ji také do rohu, kde ji chceme mít. Nyní podle montážního návodu instalujeme vanový odtokový komplet. Také zafixujeme ovládací kolečko odtokového kompletu.

Pak je zapotřebí posílit stabilitu vany. Jsou na to dva způsoby. Pokud chceme použít akrylátové panely, označíme si na zdech rovinu bočních lemů vany. Určíme, kde budou rozmístěny otvory pro plastové a kovové příchytky. Jejich polohu nám prozradí montážní návod.

Jakmile otvory vyvrtáme, připevníme příchytky panelů. Následuje instalace čelního a bočního panelu, které musí být slícované k sobě a tvořit kryt ve tvaru písmene L. Ten pomocí úchytek připevníme k vaně. Než umístíme a připevníme panely ke zdi, naneseme tenkou vrstvu sanitárního silikonu do spár mezi vanou, stěnou a panely.


...nebo obezdívání?

Obezdívka je pracnější, ale ve výsledku vypadá o něco lépe. Je důležité k tomu použít správné obklady, které nenaruší jednotný vzhled koupelny.

Vana se nesmí obezdít napevno bez možnosti „pružit“. Obezdívka je totiž jen jakousi výplní, nemá sloužit jako nosná zeď. Při opravách je nutné, aby bylo vanu možné vyjmout, aniž by byla obezdívka zdemolována.

Pro obezdívku se doporučují pórobetonové příčkovky čili tvárnice, s nimiž se lehce manipuluje. Vanu nejdříve naplníme vodou, aby byla dobře zatížená. Díky tomuto kroku zároveň objevíme případná netěsná místa a chyby ve funkci odpadů a přepadů.

Tvárnice musí přesně přiléhat mezi podlahou a hranou vany. Na všechny strany naneseme zdicí maltu a připevňujeme je jednu vedle druhé, dokud není vana obezděná. Obdélníková vana se bude vždy obkládat jednodušeji než vana asymetrická.

Také v této variantě je vhodné po dozdění vyplnit spáry sanitárním silikonem. Je-li plocha větší, pak se ke slovu dostane montážní pěna.
 


Před první koupelí

Jestli se obkládání nebo obezdívání vydařilo, je práce v podstatě hotová. Zbývá jen namontovat vanovou baterii. Tento krok je otázkou několika minut práce.

Bezpečnost je klíčová. V blízkosti vany by neměla být instalována žádná elektrická zařízení.

Související produkty

nahoru