Obsah vašeho košíku
Váš košík je prázdný.
Váš košík je prázdný.
Sezóna prací na zahradě začíná v půlce března. Úkolů budete mít, jak vám ukážeme v následujících odstavcích, hodně. Je dobré si připravit harmonogram, takzvaný to do list, ze kterého budete postupně odškrtávat.
Na jednu stranu vás čeká velká fuška, vaše klouby a svaly dostanou zabrat. Navíc je málo motivující, že zahrada kolem vás vypadá po zimě smutně – kvete toho málo, trávník vypadá zuboženě, na stromech se teprve objevují první pupeny. Výhodou ale je počasí. Nastává zlatý čas – po zimě už slunce příjemně hřeje, ale ještě není horko. Vidíte, jak se příroda probouzí, a cítíte tu radost, že jí k tomu můžete pomoci.
Prvním úkolem je obhlídka zahrady. Taková malá inventura – podíváte se, zdali všechno přežilo a zdali se někde neobjevil plevel. Nebo zdali se k útoku nenadechují škůdci – třeba takové slimáky kolikrát vidíme už začátkem dubna. Díky obhlídce si uděláte obrázek, co od vás zahrada žádá nejurgentněji.
Jedním z prvních úkolů bude jistě příprava půdy. Pokud zakládáte nové záhonky, vyhlédněte si místo s kvalitní půdou, kde se dostane dostatek světla. Krávy si zásadně lehají severojižním směrem, a úplně stejně musí být orientované i záhonky. Nemělo by na ně moc foukat, neměly by ale zase být v místě, kde se vítr vůbec nedostane. Tam si totiž na ně políčí škůdci. Požadavků je hodně a asi nenajdete na zahradě místo, které by splňovalo dokonale všechny podmínky. Vytipujte ale co nejlepší prostor, kde se bude dařit vašim rostlinkám a zelenině.
Půdu musíte správně nakypřit, a to vidlemi nebo motyčkou. Vytrhejte plevel a do půdy přidejte uleželý kompost. Pak uhlaďte a nechte záhonek týden odpočívat.
Ne vždy je rytí zahrady na jaře potřebné. Rytí může narušit složitou vazbu půdních organismů a jejich práci. Říká se, že pravidelné rytí je vhodné především na těžkých jílovitých půdách. Pokud nevíte, co je to těžká půda, zde je snadná pomoc – vezmete půdu do hrsti a v dlani ji zmáčknete. Když se půda rozpadá, znamená to, že je lehká a rýt ji nemusíte.
U všech ostatních půd ale rytí nepodceňujte. Je důležité proto, že eliminujete škůdce (rytím je dostanete na povrch půdy, kde poté uhynou) a neodbytný plevel s hlubokými kořeny. Navíc snížíte utužení půdy a podpoříte lepší cirkulaci vzduchu a vlhkosti.
TIP SANITINO: Připravili jsme pro vás také malého rádce, jak se ryje záhon.
Určitě toužíte po krásném zeleném koberci, který bude zdobit vaši zahradu. Bez práce ho ale nezískáte. Jak pečovat o trávník na jaře, tomu jsme nedávno věnovali samostatný článek.
Zde jen stručně. Po zimě je nutné nejdříve na trávníku uklidit – máme na mysli posbírat veškeré spadané větve a kamení a odstranit rovněž krtince. Poté by mělo přijít na řadu provzdušnění. Na menší trávníky stačí obyčejné hrábě, na větší pozemky už se vyplatí investovat do techniky – konkrétně do vertikutátoru. Někde po zimě ční holá místa. Ta musíte znovu osít, a to trávní směsí odpovídající typu vašeho trávníku. A konečně dochází řada na hnojení. Hnojení znamená dostatek živin pro váš trávník, aby řádně zesílil a získal tak převahu nad plevely a mechy. S hnojením stačí začít až v dubnu.
Jinak je třeba trávník pravidelně zalévat (čerstvě založený trávník intenzivně, několikaletý stačí dvakrát týdně, ovšem důkladně). A až tráva trochu vyroste, pochopitelně ji musíte průběžně sekat.
Výsadba, to je věda. Každá odrůda má jiný ideální čas výsadby, což se dočtete na balení semínek, které koupíte. Bohužel, kvůli klimatickým změnám se příroda poslední dobou chová tak nevyzpytatelně, že už se nemůžete stoprocentně spolehnout na to, že „v březnu vysaďte jahodníky a v dubnu špenát“.
Je dobré se orientovat více podle toho, jak se chová samotná příroda. Tak třeba platí, že pro výsev špenátu nebo ředkve je ideální doba ve chvíli, kdy na lísce rozkvetou jehnědy. A do vysévání pažitky se zase pusťte, až rozkvete špenát.
Vyžaduje to hodně citu a znalosti poměrů v přírodě, v čemž byly skvělé naše babičky. Těmito zvláštními vztahy mezi rostlinami a stromy se zabývá věda zvaná fenomenologie.
Jinak ale platí, že maliníky, jahodníky a ovocné dřeviny se vysazují nejdříve. Zhruba v březnu nebo dubnu můžete vysadit také ovocné stromy. A krátce po nich zeleninu – mrkev, hrách, ředkvičky, petržel a kopr. Růže stačí nechat až nakonec, ale ne později než začátkem května.
Před zaséváním semen doporučujeme provést test klíčivosti. Když ponoříte semínka do sklenice vody, po několika desítkách minut zůstanou některá semínka na hladině a některá klesnou ke dnu. Ta, která klesla ke dnu jako kámen, jsou zdravá a měla by vám vyklíčit správně. Ta na hladině jsou méně kvalitní. Můžete to s nimi zkusit, ale buďte připraveni na to, že i po pár týdnech zalévání se z půdy nic nevyklube.
Ty stromy a keře, které vám už v minulých letech hezky vyrostly, je třeba prořezat. Proč? Aby k nim lépe pronikaly sluneční paprsky a vzduch. U ovocných stromů správně provedený řez výrazně podpoří plodnost.
Jak postupovat? Nejdříve si najděte hlavní větve stromu, u kterých je jasné, že musí zůstat na svém místě. Pak odstraňujte větve, které jsou nadbytečné nebo které odumírají nebo jsou poškozené. Většinou to odnesou staré větve, ale měli byste protřídit i mladé větve, zvláště pokud rostou do kříže nebo směrem ke středu stromu.
Někteří zahrádkáři uvádí, že byste měli odstranit až polovinu větví, my bychom tak radikální nebyli – stačí jen asi čtvrtina. Každopádně, potřebujete kvalitní zahradnické nůžky a na ty silnější pilu. Nejdříve vybranou větev nařízněte zespodu a pak shora řežte, dokud větev neodpadne. Nakonec seřízněte pahýl.
Podobně postupujte u ovocných keřů, kde odřezejte odplozené výhonky (jsou staré, poznáte je podle tmavší barvy). A na závěr si nechte okrasné rostliny.
TIP SANITINO: Pokud si nejste jisti, jak na stříhání stromů, doporučujeme přečíst si i náš starší článek.