Obsah vašeho košíku
Váš košík je prázdný.
Váš košík je prázdný.
Kdy se dělá kultivace? Příprava záhonů na jarní sázení a setí začíná podle venkovních teplot. Půda v hloubce 5–10 cm by měla alespoň týden vykazovat teplotu kolem 7 °C. Klasický přístup počítá s tím, že jste půdu zryli již na podzim. Členitý povrch totiž v zimě lépe zadrží potřebnou vláhu a velké hroudy se mrazem pak rozdrolí. Na jaře pak není práce tak těžká. Je třeba půdu prokypřit a srovnat, aby nyní vláha neunikala. To lze samozřejmě udělat ručně pomocí motyky, následně hráběmi. Lehčí variantou je však pořídit si kultivátor.
Dva stroje, které mohou naší zahradě skvěle prospět. Jaký je rozdíl mezi kultivátorem a rotavátorem? Rotavátor je „jednoúčelový“ pomocník. Zvládne prokypřit půdu, rozmělnit ztvrdlé kusy, vpravit do půdy hnojiva nebo kompost. Je pokladem pro majitele pozemků s těžkou půdou, kdy se těžko dociluje jemného rozmělnění. Je založen na rotačních nožích, které pronikají do hloubky 15–20 cm. To stroj i posouvá vpřed. Někdy jsou považovány za zjednodušené kultivátory.
Kultivátor je na rozdíl od rotavátoru multifunkčním zařízením, které nabízí řadu dalších funkcí (vyorat plodiny, rozdrtit plevel…). Mívá několik rychlostí, včetně zpátečky a navíc můžete připojit různá přídavná zařízení jakými jsou třeba obracečka sena, fréza na sníh, sekačka, radlice nebo přívěsný vozík.
Prvním parametrem, kdy začít s přípravou záhonů, je teplota půdy. Důležitý však je také stav půdy. Aby kultivace proběhla v pořádku, nesmí být půda příliš mokrá. Neměli byste ji tedy provádět bezprostředně po dešti. Důvod je prostý, nože (nebo hvězdice v případě rotavátoru) se obalí zeminou a jejich činnost se zastaví, případně jede jen po povrchu. Mokrá půda má navíc tendenci tvořit hrudky , které se jen těžko rozpadají. Takže, kdy se dělá kultivace? Nejjednodušším způsobem je vzít zeminu do dlaně a zmáčknout ji. Měla by se přirozeně rozpadnout. Pokud je zem příliš vlhká, zůstane v ruce „kulička“, příliš přeschlá zem se zase rozsype na prach.
Jak už jsme zmínili, prvotním účelem kultivátoru je usnadnit vám přípravu půdy před setím nebo sázením. A to se neděje jen na jaře. Kultivátor půdu prokypří, vypleje, zorá, rovnoměrně do ni vpraví hnůj nebo kompost a připraví ji na zimu. Tím však možnosti kultivátoru nekončí.
Spolu s přídavnými zařízeními ho můžete využívat celý rok. Hodí se také při pěstování okopanin. Pořídit můžete hrobkovací kit, vyorávač i pluh. Při náročnějších podmínkách vám pomohou různé druhy koleček a závaží. Jistě oceníte také bubnovou sekačku, která si poradí i s vysokou trávou, případně sekačku lištovou. Existuje také mulčovací nástavec, případně nástavec s přepravním kolečkem. Naleznete také nástavec pro křovinořez či sněžnou frézu.
Při otázce na co se používá kultivátor bychom neměli zapomenout na fakt, že se umí efektivně poprat s plevelem, zejména tím jednoletým. Díky tomu skvěle připravíte půdu pro nové plodiny. Pro tuto činnost se hodí kultivátor se sekacím systémem, který hluboko proniká do půdy. Před samotnou činností byste však pozemek měli zbavit větších kamenů a překážek (případně si je označit, abyste neponičili stroj). Nože nejenže promíchají půdu, ale také vytrhají plevel i s kořeny. Pokud budete postupovat systematicky, přičemž vždy s malým překryvem při průchodu, úspěch je zaručen. Tam, kde je vegetace hustší, je třeba pozemek projet několikrát.
Kultivátor se používá i v případě péče o trávník, společně s vertikutátorem. Kultivátor pomůže půdu provzdušnit, zbaví ji velkých hrudek, zbaví plochy plevelů a je schopen zapracovat hnojiva. Používá se nejčastěji před vysetím nového trávníku. Cílenou péči o trávník zajišťuje vertikutátor. Jeho ostré nože, případně pružiny se zasekávají do svrchních vrstev půdy (3–5 mm), kde narušují mechy, mělce kořenící plevel a starou trávu. Mechanicky je uvolní a pak ji stačí shrabat. Naříznuté kořínky travin naopak vytváří nové výhony a trávník houstne. Vertikutace by se měla provádět až u trávníku staršího 3 let.
Více tipů naleznete v předchozím článku Vertikutace trávníku – jak na to?