Jak zařídit koupelnu pro osoby se zdravotním postižením?

Pro koupelny v soukromých domech a bytech už tak přísná pravidla neplatí. Máme-li ale v rodině takovouto osobu, chceme jí co nejvíce usnadnit život. Vždyť koupelna je místem relaxace pro všechny, i pro osoby zdravotně postižené nebo seniory. V okolním světě vzhledem k obtížné schopnosti pohybu naráží každý den na mnoho překážek, ve své koupelně tedy musí mít možnost oddechnout a načerpat nové síly.

Dnes poradíme, jak zařídit koupelnu pro osoby se zdravotním postižením.

Základní charakteristiky prostoru

Do koupelny pro osoby se zdravotním postižením se v první řadě musí každý bez potíží dostat. Dveře by měly být dostatečně široké (nejméně 90–100 cm) a neměl by za nimi být práh. Koupelna by měla být tak prostorná, aby se zde mohla i osoba na vozíku pohodlně pohybovat. Architekti koupelen v bytech socialistických paneláků s tuto možností vůbec nepočítali…

Manévrovací prostor pro invalidní vozíky by měl být alespoň 150 cm. Přitom nezapomeňte, že elektrické vozíky jsou ještě větší. Mezi jednotlivými sanitárními prvky musí být široké rozestupy, aby se osoba na vozíku mohla pohybovat od toalety k umyvadlu a pak od umyvadla ke sprše.

Sprchový kout

Sprcha je pro handicapované osoby vhodnější než vana. Pochopitelně to ale musí být bezbariérový sprchový kout. Skvělou volbou je vyzděný sprchový kout. Opět platí, že šířka musí být nejméně 90 cm. Dlažba by měla být protiskluzová. Sprchovou baterii montujeme do takové sprchy níže, než bývá zvykem. Důležitým prvkem ve sprše je sklopné sedátko. Připevní se k jedné ze zdí a lze jej snadno složit a zase jej rozložit. Osoba na vozíku či senior ocení možnost se při sprchování posadit. Aby se dotyčný ze sedátka pak pohodlně zvedl, montujeme do sprchy také madlo, a to hned vedle sedátka.

Vana

Existuje i varianta bezbariérových van. Někteří výrobci dodávají na trh vany s bočními vodotěsnými dvířky, do nichž se pohodlně vchází. Dvířka jsou osazena bezpečnostní pojistkou, aby se samovolně neotevřela. Osoba na vozíku může použít i klasickou vanu, musíme jí ale pořídit speciální koupelnový zvedák. Je vybaven kolébkou, ve které je člověk umístěn a přesunut do vany a po dokončení koupele z vany.

Koupání zpříjemní vanový polštář, který přináší pohodlí pro hlavu, krk a záda. Bývá vybaven přísavkami z protiskluzového materiálu. Polštář je možné polohovat. Tyto polštáře poskytují koupaným osobám pohodlnou polohu a snižují namáhání páteře.

Umyvadlo

Také prosté mytí rukou či čištění zubů může být pro osoby na invalidním vozíčku náročnou činností. Volíme speciální umyvadlo pro vozíčkáře s vybráním v přední části. Umyvadlo instalujeme do dostatečné výšky, aby pod něj mohl handicapovaný zajet s vozíkem. Pozornost musí být věnována i výběru umyvadlové baterie. V nabídce SANITINO najdeme speciální umyvadlové baterie s prodlouženou pákou, jaké známe například z nemocnic. Manipulace s takovouto pákou je pro vozíčkáře pohodlná. Ještě lepší volbou je bezdotyková, senzorová baterie. Chceme-li nad umyvadlo namontovat zrcadlo, pamatujeme na to, že jeho spodní hrana musí být ve výšce přibližně 100 cm.

Toaleta

Na první pohled se WC pro zdravotně postižené liší tím, že má mísu umístěnou poněkud výše. Dříve se uvádělo osazení horní hrany sedátka 50 cm nad podlahou, dnes je doporučováno 46 cm. Mezi čelem záchodové mísy a zadní stěnou kabiny musí být nejméně 70 cm. Také zde musí být nainstalována madla pro usnadnění používání toalety. WC musí umožnit čelní, boční nebo diagonální nástup. Speciální pozornost věnujeme splachování – musí být umístěno v dosahu osoby sedící na míse. Ideální umístění splachovacího tlačítka je na boku WC mísy. Ještě lepší ale je automatizované splachování.

Nábytek

Vzhledem k tomu, jak prostorově náročné jsou výše uvedené zařizovací prvky, stává se nezřídka, že už se nedostává místa pro koupelnový nábytek. Klasické koupelnové skříňky s výsuvnými zásuvkami zabírají hodně místa. Lze je ale nahradit otevřenými policemi. Montujeme je nízko nad podlahou, aby na ně osoba na invalidním vozíku dosáhla.